K dalšímu z rozhovorů s fanoušky jsem si pozval Ludwajse, kterého můžete potkat na prakticky všech nejen soutěžních, ale i přípravných zápasech. Ludwajs je dokonce jedním ze “třech statečných” fanoušků, kteří vyrazili nedávno vlakem do Freibergu, kde se hrál přátelský zápas Votroků s Dynamem Drážďany (2:5).
Ahoj Ludwajsi, začneme tradičně: co ty a Votroci? Kdy jste se dali dohromady? To se nedá říct úplně přesně. Jako malý kluk jsem chodil na domácí zápasy, většinou s nějakým kámošem, ale i sám, ovšem nepravidelně. Mám pořád v paměti ten senzační gól Zoubka do sítě Liberce. Říkalo se mu “Zoubkův škorpión”, vyhráli jsme tehdy 3:2 (je to právě 10 let – pozn. autora), byl velký výpadek proudu a hrozilo, že se zápas bude muset opakovat… Když jsem začal chodit na střední školu, staly se návštěvy na tehdy druholigových zápasech pro mne pravidlem, ale pořád jen doma. Ven jsem začal pravidelně jezdit až po postupu do ligy. A od té chvíle chybím opravdu minimálně.
A tvůj dosavadní nejhezčí zážitek s Votroky ? Výhra nad Spartou hned v prvním kole po postupu před perfektní návštěvou, v bezvadné atmosféře, s parádním rozhodujícím gólem Pilaře. A pak loňská tříbranková výhra v Teplicích, taky velká věc. 
Jak jezdíš ven? Pověstným “holobusem”, nebo vlakem, či jinak? Autem. Máme už takovou naši partu, kde je mimo mne ikona Frkola, Martinem a Šimon. A společně vyrážíme na zápasy Votroků po celé republice. Vyhovuje mi to, protože jsem hodně v práci a takto mi výjezd zabere většinou nejmíň času.
A kde fandíte? Jste taky někde sami? Ne, to ne, venku chodíme všichni podpořit Votroky do kotle. Doma chodíme do kotle, jen Frkola má svoje stálé místo na hlavní tribuně už několik let a chodí na něj.
Máte nějakou svoji vlajku? Máme vlajku, kterou vždycky vyvěsíme, je to myslím celkem dost známá “Fans Dvůr”. Frkola má navíc ještě svoji speciální vlajku Slovenska, protože od prvního přípravného zápasu ve Lhotě je velkým fanouškem Dušana Uškoviče a kvůli němu si ji pořídil. Navíc pak ještě přišel na stopera Peter Jánošík a tak podporuje ta vlajka hned dva kluky z našeho kádru.
Kdo patří k tvým nejoblíbenějším hráčům ze současného kádru Votroků? Nejvíc fandím Harisi Harbovi a Emiru Halilovičovi, který mimochodem slaví právě dnes narozeniny! Takže jsem mu připravil jako překvapení plakát s přáním k narozeninám, který tady na zápase s Budějicemi rozbalím. Ale taky mám hodně rád Koubka, Fukala, Lindros, Holeš…..no, v podstatě všechny kluky z týmu mám oblíbené :-) . Ale kluky z Bosny nejvíc, však si kvůli tomu ze mně dělají kluci srandu :-).
A jak Emirovi p přeješ? Česky? Bude tomu rozumět? Ne, kdepak. Přání je v bosenščtině, zní „SRETAN RODJENDAN EMIR“ a jeho správnost je zaručena, protože mi s tím hodně pomohl Haris Harba :-) .
Když jsi přichystal tohle blahopřání, musím se tě zeptat, jestli se podílíš i na přípravě chorea? Jen občas, i když bych rád chodil častěji, nejde to. Pomáhám jen tehdy, když mi to pracovní povinnosti umožní.
Povídáme si den po utkání na Slovácku, kde jsme díky přesné Hochyho hlavičce a výbornému Koubkovi v brance uhráli důležitý bod do tabulky Gambrinus ligy. Jak jsi zápas viděl ty? Zmrzle :-) . Byla opravdu velká zima, i hráči na děkovačce po utkání nám říkali, že to musí být krátké, že je jim zima. A my v kotli jsme opravdu taky promrzli, bylo to opravdu extrémní fandění v ledovém dešti a větru. Měli jsme v kotli 3 chorea, jedno bylo mimořádné v tom, že bylo uděláno po dohodě Blackandwhiteeho s kotlem domácích. Bylo zaměřeno proti “internetovému” fandění, aby lidi chodili na stadiony, a nekoukali doma na monitor.
Nerozehřál vás v kotli ani bodový zisk? No, ta zima byla fakt hrozná, ale bod samozřejmě pomohl a je moc důležitý. Cesta zpátky byla dlouhá a s bodem v kapse se jede veseleji.
Co ty a fotbal jako hráč? Nehrál jsem nikdy jako registrovaný, jen ve škole. S tím je tedy také spojen můj největší osobní fotbalový úspěch, když jsme vyhráli školní kolo McDonalds cupu a já se na tom podílel několika vstřelenými góly. Dnes si jdu jen občas zahrát na hřiště malou kopanou, a musím se přiznat, že co já někdy nedám, to je hrůza…
No tak s proměňováním šancí mají problém i Votroci, a to dlouhodobě. Možná je v Hradci nějaká špatná voda pro střílení gólů :-). Jak vidíš zatím letošní ligový ročník jako fanoušek Votroků? Hrajeme často moc pěkný fotbal, ale nedokážeme se za dobrý výkon odměnit výhrou, zbytečně ztrácíme doma. Ale naposledy jsme doma porazili Teplice, včera jsme získali bod a máme před sebou relativně slabší soupeře, chce to co nejvíc bodovat, abychom přezimovali minimálně s 18 body, ale 20 bodík by bylo ještě lepších a byl by to dobrý základ do jara. Rád bych Votroky viděl do 10 místa, samozřejmě hlavní je udržet ligu!
Kdybys potkal kouzelného dědu a ten by ti nabídnul, že ti splní pro Votroky jedno přání, co bys chtěl? Asi nový stadion. Já mám ten současný docela rád, ale už opravdu nevyhovuje. I od hráčů vím, že by si přáli normální fotbalový stadion, s kolmými tribunami, blízko hřiště. To je pak úplně jiný pocit pro hráče na hřišti i nás na tribunách.
No, Ludwajsi, ty jsi mladý, letos jsi maturoval, ty máš šanci, že se dočkáš :-).
Díky za rozhovor a NIC NEŽ HRADEC!
Fanda Řehounek
Hlavně se neptejte mě
Ludwajs je ikona
Nastupující generace fans HK jen tak dál Ludwo