VOTROCI 2000

V neděli 10. 4. jsme v Ostravě sehráli 27. kolo Fortuna ligy. Oba týmy chtěly pojistit (Hradec) a vylepšit (Baník) své pozice v tabulce, takže se dalo čekat, že chlapi nebudou po zeleném porostu jenom procházet.

Zápas

Papírově se hra měla odvíjet podle dikce domácích, realita byla nicméně (k naší radosti) zcela odlišná. Nemá smysl rozepisovat oba poločasy do nějakých větších detailů (mít přehled o každém souboji ani z pozice sektoru hostí pořádně nejde, jelikož ho od samotné plochy dělí pěkný kus běžecké dráhy a vůbec, pažit vítkovického stánku nepatří k těm skromným přehledným). Po celých devadesát minut se mač vyvíjel podobně – útoky se přelévaly ze strany na stranu, přičemž Votroci rozhodně netahali za slabší konec – v nemálo úsecích utkání Ostravské tlačili do kouta. Oba týmy si vytvářely gólové příležitosti (lze říct, že jich hosté měli více – už jen při počtu rohových kopů), ale nic z toho. Opět jsme doplatili na koncovku. Tak jako tak, zápas byl dobrý, rozhodčí to také zvládnul adekvátně. Žlutilo se jen párkrát, a to doslova. Hráči se před koncem základní části ligy patrně začínají šetřit. Po čtyřminutovém nastavení rozhodčí píská a my bereme bod. Co nadělat – rozhodně jsme měli na tři celé. Ale i tak, jet přes půl republiky a nevidět žádnou branku, to je samozřejmě haluz.

Sestava Votroků: Vízek – Klíma, Král, Leibl – Mejdr, Kučera, Rada (85. Soukeník), Novotný – Rybička (59. Vašulín), Kubala (90+1. Dvořák), Vlkanova

Fans

Z Hradce se vydáváme ve třech kusech, abychom se po přestupu v Perníku připojili k dalším dvěma. Na stadionu se poté setkáváme s dvojkou spojenců z Šumperku. Víc se nás do Ostravy nevypravilo, což je poměrně nešťastné, i když tradiční. Je sice pravda, že pro přespolní nebyl čas předpokládaného návratu příznivý, ale pro Hradečáky, no… ale to je už klasika. Fandíme tedy v počtu sedmi statečných podle našich možností, proti mnohasethlavému kotli ostravských fanatiků (celková návštěva cca 6 000). K vlastní prezentaci využíváme především okamžiky, kdy se Baník nadechuje k dalším chorálům. Vlajky jsme nebrali (ne že bychom už žádné neměli), vystačili jsme si tentokrát pouze se šálami. Celkově byla výprava bez incidentů, však jsme tam taky byli bezmála „inkoginto“.