VOTROCI 2000

Hradečtí fotbalisté 22.5.2021 odehráli svůj poslední zápas na „starém“ Malšáku. Soupeřem Votroků byla brněnská Líšeň, která se nacházela na druhém místě tabulky FORTUNA:NÁRODNÍ LIGY. Šlo tedy o souboj prvního s druhým. Hradec nastoupil proti brněnskému celku v nejsilnější sestavě, změna byla akorát na pozici brankáře, kde místo zaujala legenda hradeckých barev, Radim Ottmar, jenž se loučil s hráčskou kariérou. Oťas odchytal přes 140 zápasů za Hradec. Před domácím publikem se loučili i trenéři Zdenko Frťala a Ondra Prášil.

Zápas

První poločas začal tak jako začal v posledním vzájemném zápase. Líšeň hned zkraje zápasu udeřila a nyní to byl opět Lutonský, který prostřelil vyběhnutého Radima Ottmara – 0:1. Běžela 28. minuta zápasu a mohlo být vyrovnáno. Mejdrův centr neusměrnil mezi tři tyče Daniel Vašulín a po pár chvílích na to „Vlčák“ nevyzrál na Vítkovi, který byl při jeho pokusu pozorný. Před koncem poločasu se dostal k míči Erik Prekop a jeho nebezpečná střela minula Vítkovu svatyni o pár desítek centimetrů. Hradečtí byli aktivní i ve druhé půli, ale šance Kodeše a Prekopa neskončily vyrovnávacím gólem. Vše ale změnila 72. minuta utkání. Hradec zahrával roh , po kterém se hlavou prosadil Otto „Diego“ Urma – 1:1. Mohlo být ještě veseleji, ale obránce Líšně Ševčík byl proti. Ševčík vykopl míč mířící do odkryté branky, který vyslal Petr Kodeš. V závěru zápasu se ukázali hosté, ale Ottmar si střelu Kršky pohlídal. Poslední možnost změnit skóre měl Jiří Kateřiňák, ale s jeho střelou neměl Vítek problém. Zápas skončil remízou 1:1. Hradečtí fotbalisté neprohráli 12. zápas za sebou!!! Výborná bilance Votroků. Po skončení zápasu proběhl ceremoniál, rozlučky s trenéry, Oťasem a se stadionem a vlastně i s druhou ligou. Ale to vše níže…

Sestava Votroků: Ottmar – Mejdr, Donát, Leibl, Urma – Kodeš, Rada (57. Soukeník) – Prekop (69. Kateřiňák), Dvořák, Vlkanova (86. Záviška) – Vašulín (57. Král)

Fandění, ultras a vše okolo

Na rozlučkové utkání nejen s Radimem Ottmarem a trenérským duem Frťala – Prášil, ale i s Malšovickým stadionem se mohlo rozloučit 20% z kapacity stadionu. Této situace jsme využili a jelikož jsme dopředu věděli, že bude po zápase slavnostní ceremoniál, rozhodli jsme se zaujmout místo ve starém sektoru na východní tribuně. Postupem času se nás sešlo asi okolo padesáti… možná víc, ale fandit se začalo až když se fandění ujal Májos. Ani nám nevadil nepříznivý stav, poslední zápas na Malšáku jsme si chtěli zkrátka užít. Druhá půle už na naše poměry snesla trochu měřítko, fandíme konečně všichni ve stoje, společně a užíváme si zápas, odměnou nám je vyrovnání, když se trefil Diego Urma. V 88. minutě se náš počet v sektoru zvedl zhruba o polovinu, když do sektoru dorazili mlaďáci, kteří po celý zápas neúnavně fandili a ve velkém odpalovali pyrotechniku za branami Malšovického stadionu.
Hodně dlouhou děkovačku si užíváme společně, nechybí “Hradecký útok”, “Když hraje Hradec”, vítězný pokřik kabiny v režii Vizoura, Okolo Hradce v podání Zdenka Frťaly nebo “My jsme Votroci” na přání Ondry Prášila. Na závěr přichází mezi nás na stupínek Oťas a rozjíždí odpovídačku Černá – Bílá atd…vše doplňuje po celou dobu bez problému bezpečně odpalovaná pyrotechnika.

Po utkání a ceremoniálu se zdržujeme na stadionu, kde si krátíme tříhodinové čekání na tmu, abychom se mohli rozloučit s naším stadionem, více v článku “Rozlučka s Malšákem”.