19. kolo: 1. FC Slovácko – FC Hradec Králové 0:1 (0:1)

Po velice slibných výkonech v prvních dvou jarních zápasech vyrazili “votroci” k dalšímu, pro nás v podstatě už existenčnímu, zápasu na Slovácko, kde se nám v posledních zápasech více než dařilo. Očekávání i nálada cestou byla dost optimistická a doufali jsme, že bodová odměna za časově jeden z nejnáročnějších výjezdů bude opravdu stát za to a třeba zopakujeme něco jako památný hattrick Štěpána při naší výhře 3:0 na jaře 2012.

Zápas

Co lepšího si na začátek přát – než jsme se rozkoukali, vedli jsme od 7. minuty 1:0 – Dvořák přiťukl ve vápně zpátky na Čermáka a ten obstřelil všechno, co mu stálo v cestě. Pak sice z naší strany fotbalovost trochu ustoupila ovšem rozhodně ne na úkor bojovnosti. A nejspíš i proto jsme přestáli závary kolem 20. minuty, kdy nejdřív Koubek lapil hlavičku Šumulikovského, pak kolem jeho tyče prolétla střela z dálky od Kuncla a vše vyvrcholilo parádním zákrokem Koubka proti hlavičce Doška.  Hradečtí se ke slovu dostali až těsně před koncem poločasu střelou Čermáka těsně vedle. Druhá půle nabídla v podstatě stejný obraz – Slovácko tlačilo, ale jejich snaha byla časem až moc nervózní a “votroci” jim nedarovali nic zadarmo – až na nešťastný nízký lobík Černého v 50. minutě, který málem zapadl k tyči vlastní branky. :-) Největší tutovku Slovácka zazdil v 76. minutě Hlúpik – stál osamocený na úrovni penalty, ale střela mu naštěstí vůbec nesedla, s dalšími náznaky šancí už si naše obrana v čele s Koubkem celkem bez problémů poradila. Naše chvíle přišly ke konci zápasu, kdy hrálo Slovácko vzadu už hodně otevřeně, bohužel jak v případě sóla Malinského v 87. minutě, tak u dalších dvou brejkových koncovek Vaněčka se nezadařilo…a pak…pak už byl konec :-)

Návštěvnost

Ohlášený počet diváků 3 954 diváků (49% z celkové kapacity 8 121) možná korespondoval s tím, že Slovácku se zatím daří více venku než doma a po našem bodovém exportu se jednalo už o jejich šestou domácí porážku. Stadion by si určitě zasloužil větší návštěvu, ale bohužel asi jako všude se chodí hlavně na soupeře a v případě úspěchu…. v určitých fázích zápasu se z domácích tribun ozýval i nespokojený pískot, jako by prohrát doma s Hradcem měla být nějaká ostuda nebo co…. holt si začněte zvykat :-)

Fandění, ultras a vše okolo

Zápas začal minutou ticha za oběti nedávného masakru v Uherském Brodě, domácí si k této příležitosti připravili jednoduché choreo s vyobrazením osmi křížů a nápisem R.I.P.  Kotel domácích vypadal celkově opticky dobře, fandění doprovázely obouručky a mávačky. Stejně tak když roztáhli šály nahoru, příp. oblíbená discliplína domácích – ruce kolem ramen, zády k hřišti a velká část kotle do půl těla, vše působilo efektně. Bohužel co se vlastního fandění, chorálů atd. týká, tak nevím jestli je to akustikou, ale až k našemu kotli toho bohužel mnoho neproniklo, je ovšem pravda, že jsme se snažili jet celý zápas a support Fanaticos moc nevnímali. Domáci si ještě připravili pěkné choreo k uctění jejich nejvěrnější fanynky Růži Paškové, kterou jsme aspoň na dálku taky pozdravili, ovšem slíbená bábovka se nekonala – podle neověřených informací údajně z důvodu nemoci této ikony Slovácka :-)  Pyrotechnickou vložku na straně domácích jsme nezaznamenali.
V našem sektoru se schází něco přes 40 nejvěrnějších  a to ještě několik jedinců nebylo vpuštěno na stadion přes prochmatávací kontroly a zápas museli poté strávit pod bedlivým dozorem pomahačů a chráničů. V sektoru vyvěšujeme tradiční vlajky a tentokrát máme s sebou i mávačky na tyčích, takže support je doplněn i optickou prezentací, choreo jsme tentokrát připraveno neměli.  Megafonu se chopil Májos a protože po našem rychlém gólu se euforie dala krájet, bylo celý poločas fandění na hodně dobré úrovni, chorály se střídaly s pokřiky a snažili jsme se klukům na hřišti pomoct jak to šlo. Druhý poločas a s blížícím se koncem vše nabíralo na obrátkách a i přes infarktové momenty při našich neproměněných tutovkách zavládla nakonec neskutečná radost. Konec zápasu doprovodilo z naší strany i trochu dýmu na zpestření a závěrečnou děkovačku s hráči jsme si totálně užili.
V průběhu druhého poločasu se vyskytl menší konflikt s několika místními strejci na tribuně vedle sektoru, kterým se nelíbilo údajné simulování Koubka, za což byli po zásluze “odměněni” a vše ještě jistila sekuritka, ale o nic zásadního se nejednalo.

Fotogalerie

Závěr

  •  co dodat, tři body jsou tři body – navíc první letošní výhra venku
  •  kluci opět odmakali na doraz celý zápas, nebyli jsme tentokrát fotbalovější, ale nasazením se vše bohatě vyrovnalo
  •  nejlepší pozvánka na další domácí zápas s Bohemkou, tak se lidi hecněte a doražte v co největším počtu!
  •  mohlo nás přece jen vyjet víc…. vždyť podle aktuální tabulky formy z pěti posledních zápasů jsme na 6. místě!
  •  chyběla bábovka :-)