O chladném nedělním podvečeru se v Malšovické Aréně odehrál těžký zápas proti pražské Slávii. Forma hostů vyznívá jednoznačně, posledních pět zápasů v české soutěži samá vítězství. Otázkou tedy bylo, podaří se Votrokům narušit tuto úctyhodnou šňůru?
Zápas
Celých devadesát minut dávali hosté hradeckým divákům najevo, proč aktuálně dominují tabulce. Nicméně skutečnost, že Slávisté strávili více než dvě třetiny hrací doby na míči ještě neznamenala, že by z toho něco vytěžili. Votroci se snažili využívat menšinových šancí, a přestože jejich útočné snahy svého cíle dosahovaly jen sporadicky, oproti očekávání veřejnosti se tak jen na jednu bránu nejelo. Fyzická výkonost hradeckého týmu rovněž neselhávala a to do té míry, že nebylo třeba zasahovat k tvrdým zákrokům. K akcím na hraně se naopak víc uchylovali Slávisté. Sudí nicméně dost takovýchto střetů pouštěl a v prvním poločase se tak žlutilo jen jednou. Jestli si hradečtí fanoušci přáli hlavně neinkasovat v prvních minutách, přání se jim splnilo. Bezgólový stav vydržel celý poločas. Druhé dějství bylo proti prvnímu o poznání divočejší. Ne všichni byli spokojeni s benevolencí rozhodčího (domácí publikum), ne všichni byli spokojeni se stavem na výsledkové tabuli (Pražáci). Kombinace obojího vedla k častějšímu přerušování hry a k zjitřeným emocím jak na trávníku, tak na lavičkách. Vše nakonec vyústilo v 74. minutě, v níž se Slávie konečně prosadila. Z prostoru před branou vypálil Provod a ačkoliv nastřelil tyč, míč se z její vnitřní strany odrazil za Zadražilova záda. Hradečtí však změněný stav nepřijali za definitivní. Bylo však jasné, že s pokračujícím časem již síly nepřibydou a odpověď musí přijít nejlépe ihned. A to se k zaskočení části ochozů skutečně podařilo! V 79. minutě se po dobře kopnutém rohu nekompromisní hlavičkou trefil dlouhán Tomáš Petrášek. Parádní vývoj vskutku otřásl malšovickým stánkem. Dokonce zápasu již hosté naštěstí zareagovat nedokázali. Po pětiminutovém nastavení se tak oba mančafty rozcházejí smírně.
Sestava
Zadražil – Spáčil, Petrášek, Kodeš – Horák, Dancák (81. Mihálik), Kučera, Klíma – Pilař (73. Juliš), Vlkanova (88. Koubek), Griger (81. Samek)
Fans
Návštěva velkoklubu jako obvykle dovedla naplnit všechny tribuny do maxima, hostující sektor nevyjímaje. Střízlivý výkon sešívaných však nevedl k zásadní přesile v hlasivkách, snad jen v okamžiku, kdy se ujali vedení. Domácí publikum se chytalo snad jen na výzvu z géčka – ta však nepřicházela tak často, jak bychom rádi. Sektor hradeckých ultras jel víceméně nonstop, patrně k obecné spokojenosti. Optická prezentace neproběhla.
Sektor “G”
(autor fotky: Luboš Lorinc – fchk.cz)
Závěr
Následující kolo Votroky zavane pod Ještěd. Liberec naposledy remízoval s posledním celkem tabulky – Českými Budějovicemi, navíc vypadl z MOL Cupu s Hlučínem, tak proč bychom z něj nemohli něco vytřískat i my. U Nisy jsme však dlouhodobě nijak nezářili. Jak to nakonec bude se zájemci mohou přesvědčit na vlastní zraky, a to již tuto sobotu 9/11 ve čtyři odpoledne.
Za mě…po sto letech…
Těší mě, že ležíme těm namyšlenejm slavistum v žaludku a jsme pro ně neoblíbeným soupeřem a to nejen na hřišti. Obrali jsme je občas o titul a v neděli zas o nějaký ten jejich očekávaný rekord. Co po zápase říkala naše jistě nová ikona Petrášek bylo dalším důkazem našeho sebevědomí…na cestě k plnoprávnému vzestupu hradeckýho fotbalu. Važme si takových hráčů, jsou podstatou naší identity po letech temna bez pravidelné ligy a bez stadionu…díky majiteli Hradce coby macechy…
K supportu: kolikrát stačí jen prostě fandit klukům na hřišti. Podpořit je, když to je potřeba… hlasitě a úderným skandováním. Někdy naše fandění působí dojmem, že si fandíme jakoby fanoušci sami sobě a své nějaké velikosti… chorály, které na hřišti ba ani na dalších tribunách nemají efekt a účinek. Což je škoda…
Pro začátek pořád dobrý… budujeme novou hrdou identitu HRADCE, tohle je prostě jen ten začátek a nepochybuju, že máme dobrý základ být opět tou starou dobrou firmou… takže jedem Votroci, buďme hrdí na náš východočeský, Hradecký klub… prostě Jedině HRADEC a pořád jedeme dál!
P.S. Nemám žádné pochopení pro hosty v jejich hadrech na domácích tribunách. V Praze by se nám takové pohostinnosti nedostalo ani náhodou.
d.