1. finále nadstavby: FC Hradec Králové – FC Slovan Liberec 0:4 (0:3)

V horkém nedělním odpoledni se v Boleslavi odehrál první zápas finále o konečné ligové umístění. Do cesty se v něm Hradci postavil Liberec, který předtím vyřadil České Budějovice. Liberec nepatří mezi naše oblíbené soupeře, takže se dal čekat těžký boj. Do utkání jsme však oproti sérii předchozích zápasů šli konečně v dobré sestavové formě, což dalo věřit v přijatelný výsledek.

Zápas

Tento předpoklad vzal za své, jen co se odpískal začátek. K předvedenému výkonu azylantů není totiž moc co říct. Borci z Podještědí si na nás až nevěřitelně vyšlápli, hrálo se naskrz celý zápas téměř výlučně na naší půlce. Votroci své soupeře nestíhali a tak měl brankář Vízek stále co dělat. Bylo jen otázkou času, kdy inkasujeme. Prvně se hradecká síť rozvlnila již v 16 minutě, branka však nebyla uznána pro ofsajd. Odvrácená pohroma však hradeckým sílu do žil nevlila a tak se lovení z konstrukce opakovalo jen o necelých pět minut později. Tento stav bychom snad ještě byli ochotno ustát, jenže už v 29. minutě Liberečtí navyšují na 2:0. Od tohoto okamžiku soupeř připojuje klasiku v podobě válení se po zemi, což nám o to víc ztěžuje situaci. Když pak v druhé minutě nastavení prvního poločasu dostáváme třetí gól, je vymalováno.
Druhý poločas se, jak již bylo řečeno, odehrává ve stejném gardu. Liberecké zdržování, kartičky pro Hradec (jak už jsme zvyklí). Liberec se v závěru zápasu prosazuje ještě počtvrté a tím je vše dokonané.

Sestava Votroků: Vízek – Klíma (46. Trusa), Čech, Leibl (83. Koubek) – Gabriel, Kodeš, Kučera, Ryneš (26. Novotný) – Rada (46. Čihák) – Kubala, Vašulín

Podpora v hledišti

Co se týče fandění – v kotli se setkává klasická skupinka starých/mladých věrných. Nějaký support jsme se zkraje zápasu pokusili prosadit, postupem času však zcela umlkl. Všichni byli nečekaně jednoznačným průběhem zápasu zcela zaskočeni. Stadionu se tedy téměř úplně zmocnili hosté, jež si to užívali skutečně naplno od začátku až do konce. Však taky měli pádný důvod.

Závěr

Byl to tedy skutečně podivný závěr sezóny na „domácím“ hřišti. Bez lidí, bez podpory (opět se nevypravil ani malý bus). Nám dost tvrdý výsledek náladu z celkového letošního umístění srazit nedokázal (dohrávku v Liberci už nebereme v potaz), mezi hráči však patrně nebyla nijaká. Poprvé tedy bez děkovačky, i když nebylo vskutku za co. No, občas se to tak holt vyvrbí.

Nyní již s nadějí vyhlížíme nové malšovické působiště, kde se jistě dobereme mnohem hezčích chvil! Už je to za pár!