29. kolo: FK Ústí nad Labem – FC Hradec Králové 1:2 (1:0)

Naším posledním soupeřem sezóny 2015/16 byli fotbalisté FK Ústí nad Labem ze severnějších Čech. S ústeckými hrajeme při vzájemných soubojích vždy vyrovnanou partii, i když vítězně z těchto duelů vycházíme my. Ne jinak tomu bylo i v tomto zápase, kdy se Severočeši dostali v prvním poločase do vedení, ale “votroci” po brankách Trubače a Pázlera dokázali utkání otočit a brát všechny tři body.

Zápas

Trenéři prostřídali do našeho posledního zápasu sestavu, na stoperu se objevil Jirka Bederka, který zastoupil zraněného Pavla Krmaše. Po dlouhé pauze dostal důvěru v základní sestavě taky Igor Súkenník, který byl velmi aktivní.
Do vedení šli překvapivě hráči Ústí, ač byl Hradec favoritem. Ve 26. minutě se prosadil Procházka, který se dobře uvolnil a poslal míč za Lindrova záda – 1:0. Šance měli i hradečtí, ale žádná neskončila za zády brankáře Tvrdoně.
Druhá půle už byla z naší strany pohlednější, měli jsme rozhodně větší pohyb a tlačili se za vyrovnáním. Na vyrovnávací branku jsme si ovšem museli počkat až do 73. minuty, kdy se podařilo skórovat Trubačovi – 1:1. O čtyři minutky později byl Trubač faulován ve velkém vápně domácích a Pázler tak mohl rozšířit své gólové konto na sedmnáct branek – 1:2! Pár minut na to mohl vyrovnat střelec první branky Procházka, ale mířil nepřesně. Zbytek zápasu už si “votroci” pohlídali a mohli oslavit postup do nejvyšší soutěže vítězstvím!

Návštěvnost

Na zrekonstruovaný městský stadion v Ústí nad Labem si našlo cestu pouze sedm stovek diváků. Takové město by si jistě na fotbale zasloužilo větší podporu, stadion zde mají opravený, přibyla zde nová hlavní tribuna, fotbalisté hrají každý rok na špici tabulky, jeden rok dokonce nakoukli do nejvyšší soutěže, ale fotbal tu zřejmě příliš netáhne, což je samozřejmě škoda. V zápase už šlo ústeckým spíše o prestiž, a tak si “rodiny z dětmi” zřídili nejspíš jiný program (koupání, výlet na chatu, návštěva babičky).

Fandění, ultras a vše okolo

Do Ústí se vydali dva autobusy (pozn.: jeden autobus s fanoušky, kteří chodí až na výjimky pouze na domácí zápasy) a několik fanoušků vyrazilo po vlastní ose vlakem. První problémy nastávají už před sektorem, kde si nás chtějí natáčet policisté a vyzývají k předložení OP, a tak se dělíme na dvě poloviny. Asi dvacet votroků odchází a umisťuje se na kraji hlavní tribuny, zbytek jde do sektoru pro hosty. V sektoru hostí už SEDÍ natěšení fanoušci ze zmiňovaného autobusu, což se nelíbí nám, kteří raději postáváme a podporujeme náš klub “zápas co zápas”. Nicméně je neřešíme a fandíme po svém, nechybí ani odpovídačky se skupinou, která sídlí na hlavní tribuně. Během zápasu se odpaluje několikrát i pyrotechnika, což se nelíbí některým jedincům v sektoru hostí, zvedají se a odchází pryč. V tu chvíli jsou na stadionu tři skupiny votroků. Dvě aktivně fandící a jedna, která fandí spíše vnitřně.
Suma sumárum…fandění by určitě bylo lepší, kdybychom byli pohromadě, ale dopadlo to, jak to dopadlo.
V 11. minutě roztahujeme nápisy, který je věnován kapitánovi týmu Pavlu Krmašovi, “SLÍBIL – SPLNIL – ZVÍTĚZIL + 11# KRMI, DÍKY!
Jak již bylo zmíněno, během zápasu bylo odpáleno několik kusů pyrotechniky, některé kusy vhodně, jiné trochu méně, házet ji na tartan bylo ovšem hodně zbytečné!
Na zápas byla vyhlášena akce VŠICHNI V DRESECH, kterou bohužel zhatila postupová trika. Všem, kteří přesto fandili v dresech, patří velké DÍKY!

K “oslavě”, která probíhala po zápase, se vyjádříme ve výjezdovém vysvědčení nebo samostatném článku.

Domácí kotlík čítal zhruba 15 – 20 fanoušků. Vyvěšené měli tři vlajky a povzbuzovali svůj tým. Vzhledem k našemu “roztrhanému” supportu jsme je slyšeli velmi často.

Fotogalerie