VOTROCI 2000

Úvodní výjezd roku 2016 jsme měli naplánovaný do Pardubic, nicméně počasí nám nepřálo a zápas byl odložen. Prvním mač jarní částí sezony se tak nakonec odehrál ve Frýdku – Místku na kolbišti jménem Stovky. I když to během cesty na zápas nevypadalo na zázračné fotbalové počasí, byli jsme příjemně překvapeni a leckdo shodil i zimní ošacení. Pokud pomineme výsledek utkání, bylo to v kvalitní společnosti strávené odpoledne.

• Cena vstupného + počet diváků

Ani kombinace sobota-slunečno-dobrý soupeř (přinejmenším tabulkově) do ochozů příliš diváků nepřilákala. Celkem se zápasu zúčastnilo něco přes dvanáct set diváků, podle našeho odhadu to spíš vypadalo na takových osm stovek. Těžko říct. I tak však ohlášená návštěva činí zhruba desetinu deklarované kapacity stadionu. Nutno dodat, že i nás se na výlet vypravilo po skrovnu, což je škoda. Co se týče vstupného – každý jsme vysolili 50 stříbrných, dámy měly poněkud nečekaně vlezné grátis.

• Přístup do sektoru + výhled

Do sektoru hostujících vlajkonošů jsme tentokrát docela netradičně zamířili přes vstup domácích, kde jsme dokonce strávili pár chvil čekáním na eskortu. Otázkou je, zda to vůbec bylo třeba. Místní byli v pohodě a pozornost jsme nijak nebudili. Když jsme se vydali směrem k rohovému zamřížovanému hnízdu hostů, padl nápad, že se usadíme ve střední části tribuny, nacházející se mezi ofiko sektorem hostů a sektorem domácích aktivistů. Všechny jmenované úseky jsou oddělené plotem. Atmosféra byla fajn, již v předchozím zápase v květnu 2014 byl s místními fandy navázán pohodový kontakt – neviděli jsme v tom problém. Ten v tom však samozřejmě viděli sekuriťáci a jelikož rozkaz zněl jasně, byli jsme nakonec nuceni zaujmout pozice v kleci. Nebylo nás mnoho a po zabrání vrchních pater sektoru jsme měli výhled přijatelný. Ironií je, že výše vychvalované slunce nám po téměř celých devadesát minut svítilo do očí, takže bez pilotek či kšiltu to nebylo úplně bomba. S vyvěšením vlajek potíž nebyla. Pokud by však byl kotel narvaný, lidi dole v kotli by z fotbalu skutečně moc neměli.

• Občerstvení a WC

Občerstvení tvořil stánek obsluhovaný docela hezkou goth-slečnou s harampádím na ksichtě, inu proč ne. Na čepu byl Radegast desítka za standardních 25 korun. Pivo chutnalo pivem, takže dobrý. S těma klobásama to bylo horší. Vařené ve vodě, vařené celý poločas. No, já sežeru všechno, takže jsem si pochutnal. Ostatní na to však měli jiný názor. Každopádně je fakt, že gril je gril. Jelikož děvečce chybělo nářadí, tak jsem si musel klobásu dokonce sám z hrnce vylovit – ještě že tam byla jedna se špejlí. Zkrátka tam na návštěvu nejsou moc zařízení. Ohledně hajzlíků – jedná se o zděný přístavek s kupou špinavých mušlí, které by neuškodilo jednou za čas protáhnout. Ale furt lepší než zlínská chcací díra v betonu. Jediné na úrovni tam bylo ač přidělané, tak dosud kartonem obalené topení. Možná se jednalo o maskování. Na dotaz pořadateli, jak dlouho že si myslí, že to po již teď vyhlíženém příjezdu Baníku (vzhledem k jejich tabulkové situaci) vydrží, zazněla odpověď ve smyslu „Unie zaplatila, unie vyžaduje …“ Prostě sranda.

• Security + PČR

Policii jsme k naší radosti téměř nezaregistrovali, pouze na samotném stadionu postávalo pár znuděných městapáků. Co se týče sekuritky – až na zmíněnou drobnou diskusní potyčku ohledně našeho pobytu v kleci či na svobodě jsme s nimi žádný kontakt neměli. Za mě OK.

• Souhrn

Až na to, že jsme zápas projeli, to nebyl špatný vejlet. Žádný příkoří od místních orgánů jsme neutrpěli, bylo pěkně, pivo chutnalo… pohoda. Jen je to daleko, no ale aspoň se člověk podívá za hranici rodný hroudy. Nicméně bylo nás pomálu – příště napravit. Varnsdorf volá!

• Hláška dne

“A teď jsme v Místku nebo už ve Frýdku?”