Ve 14. kole se nám konečně podařilo bodovat, odnesl to Liberec, kterého jsme jasně porazili. Bohužel jsme nevyhráli na góly, ale jen na rohové kopy. Ty jsme zahrávali hůře než malí žáčci, většina byla přetažená, další skončil špatnou rozehrávkou na krátko a jeden se mohl ujmout, ale Černý mířil hlavou nad, a tak získáváme bod za bezbrankovou remízu.
Zápas
Do zápasu jsme vstoupili celkem slušně, byli jsme hodně na míči, ale do větší šance jsme se dostali až po čtvrt hodině hry, ovšem Liberec dokázal míč vykopnout z brankové čáry. Další velkou šanci měl na noze Černý, ale Kolář ho vychytal. Po zbytek poločasu se hra odehrávala spíše ve středu hřiště, ale i Liberec dokázal pohrozit. Tomáš Koubek působil bezchybně a neponechal v zápase nic náhodě, i proto se po zápase stal nejlepším hráčem utkání.
Druhá půle přinesla oživující střídání, na hřišti se letos podruhé objevil mladý Trubač a právě on měl na noze gólovku. Ke smůle Hradce se zalekl šance a míč si moc předkopl. Druhým střídajícím byl Vaněček, který nahradil Toma Malinského, který se sotva dobelhal z placu. On je příkladem celému týmu, nechal na hřišti duši, možná se trochu přetavil, ale rozhodně se pro tým přetrhl a je ochotný za Hradec bojovat. Po Dvořákově akci mohl rozhodnout právě střídající Vaněček, diváci už se zvedali ze sedaček, ale k naší smůle se zatřepotala síť pouze z boční strany. Liberec ke konci ještě dvakrát zahrozil z dálky, ale Koubas byl opět bezchybný, a tak dochází k dělbě bodů, což pro nás prakticky nic neřeší, neboť jsme chtěli body tři.
Návštěvnost
Na stadion si našlo cestu stejně diváků jako na Jablonec, který bojuje o pohárové pozice, takže to není zase takový propadák. Chtěl bych vidět jiné týmy v naší situaci, ale musím říct, že by se lidé neměli ohlížet na výsledky a měli by zachovat přízeň a chodit pořád. To platí pro všechny kluby, nejen pro Hradec.
Fandění, ultras a vše okolo
Opět ta stejná písnička, kotel se plní během prvních pěti minut zápasu. Nechápu jestli jsou lidi natvrdlý nebo to dělají prostě naschvál. V desáté minutě už je kotel srovnán a připravuje si prezentaci v podobě malované plachty, na které vidíme kapelu a doplňující nápis, jaký pohled má kotel na poslední výsledky. Vše se kupodivu daří. V druhé půli vytahujeme klasické černobílé vlajky + dvě velké. Fandění z naší strany nebylo optimální, střídali se slabší a silnější chvilky. Někdy byl kotel opravdu v transu, jindy to zase vypadalo jako na turnaji šachu.
Hostů přijelo celkem dost, jejich problémem byla rozlehlost po sektoru, ale vzhledem k jejich problémům se to dá pochopit. Choreografii neměli žádnou, neobjevila se ani pyrotechnika. Někteří se bavili fanděním, jiní pouze přihlíželi zápasu a nijak se neprojevovali.
Fotografie (Luboš Lorinc, Adam Grossman, Pájuška)
Závěr
- Konečně jsme přetrhli šňůru proher, ale bod je málo
- Nyní je tu repre pauza, hráči by se měli vyhecovat na poslední dva podzimní zápasy
- V kotli se prodalo několik Ultras ponožek – VOTROCI :-)
- V prodeji také tradičně vlepky, do fondu se tentokrát nevybíralo
Fotky libereckýho sektoru jak kdyby je fotil fízl… :/
On i ten hradecký sektor je dost z blízka focený. Upozorním fotografy, aby už příště fotili z větší dálky. Nebo poprosím o zamazání ksichtů.
Na druhou stranu jsem rád, že konečně někdo začal fotit na koho je spolehnutí a nepošle mi tři fotky z celého zápasu. 