VOTROCI 2000

Věrného fanouška s přezdívkou Koule mají Votroci v hanácké metropoli. Povídali jsme si před zápasem s pražskou Slávií.

Jak se to přihodí Koule, že fanoušek Votroků fandí z Olomouce? A jak a kdy vlastně vzniklo spojení Kouleho s Votroky?

Já nejsem původně z Olomouce, ale z Kostelce nad Orlicí. A babička s dědou byli v Třebechovicích. V roce 1980 byl Hradec v lize a my jsme právě z návštěvy u prarodičů zajeli na utkání s pražskou Duklou, která byla v té době pojmem. Pak spoustu let nic a na konci 80 let se opět Hradec dostal do ligy a tak jsem se na stadion zase dostal s otcem, byl to shodou okolností zápas s Olomoucí, kde nyní bydlím. No a opravdu intezivně to začalo počátkem 90. let, když jsem se dostal do party fanoušků, která dávala výjezdy. Hned můj první výjezd byl na bratislavský Inter v roce 1992. To byl tehdy taky Koty, Jánoš, Čert, Kapr, Čůčo a tahle silná parta, většina z těch kluků chodí na Votroky i dnes.

A co ta Olomouc, tam jsi se ocitnul jak?

Koncem devadesátých let jsem odjel do USA, a tam jsem pobyl 6 let. Vracel jsem se již s přítelkyní, ta měla v Olomouci byt i zaměstnání, takže se stal  ze mne obyvatel Hané.

Vraťme se ale zpátky. Jeden ročník byl tedy pro tebe jako velkého fanouška ještě federální. Jaké byly z tvého pohledu federální výjezdy?

Super, dnes něco neskutečného a pro dnešní výjezdníky možná i nepředstavitelného. Nemohli jsme se domlouvat na internetu a pomocí mobilů jako dnes. Prostě jsem přišel na nádraží, tam bylo dalších X kluků, sedlo se do vlaku a jelo se. V Pardubkách se přestoupilo do rychlíku a bylo. Cestou ještě vždycky několik kluků přistoupilo, v České Třebové čekávali kluci až z Králík, tehdy byli fanoušci až z takovýchto končin a za Votroky jezdili po celé republice. Dneska často koukám, jak se kluci domlouvají na čase odjezdu, tomuhle nevyhovuje jedna možnost, dalšímu druhá… To za nás prostě takto nebylo. My jsme jednoduše přišli, na nádraží už někdo byl, spojili jsme se do nějaké větší skupiny a jelo se. Bratislava, Prešov, Trnava, Žilina, Košice, extrémní paráda .

Co takový výjezd do Prešova vlastně znamenal časově?

Vyjižděli jsme z Hradce v sobotu kolem 23,00 hod, Prešov příjezd kolem 9 ráno. Zápas od 17 hodin a v pondělí ráno v 6 jsem byl na nádru v Hradci.

A hurá do práce??

Ne, kdepak, já dělal na směny a vždy jsem si to dopředu pořešil.

A cenově to vycházelo jak, to musel být průvan do peněženek, nebo ne?

To těžko řeknu, protože já jsme byl u dráhy a měl jsem režijku, takže zadarmo. No, ale byly to takové časy, že kámoš měl v Hraci na nádraží v kapse 5,50Kčs, vyrazilo se na Slovensko a v pondělí po návratu měl v kapse 7,50Kčs. Neptej se mne, jak je to možný, sám to nevím, ale je fakt, že kluci tehdy lehali před průvodčím pod lavice a lístky se moc nekupovaly. Byla to z dnešního pohledu trochu divočina. Ta dnešní organizovanost v tom nebyla, byli jsme skupina lidí, co jedou za stejným cílem.

Nějaký pěkný zážitek z federálního výjezdu by byl?

Tak zrovna ten zmiňovaný Prešov. Cestou tam nám průvodčí, myslím že byl z Prahy, slíbil, že pokud Votroci vyhrají, jedeme z Prešova až do Hradce zadarmo. No, vyhrálo se tehdy proti slavnému prešovskému betonu 0:1 a opravdu, zpátky stejný pan průvodčí a volňásky až domů… Nebo Dunajská Streda – taky zážitek. Přijeli jsme na nádraží do Bratislavy, tramvají nás asi 30 lidí jelo přes celé město na Žitný ostrov a odtamtud takovým motoráčkem až do Stredy. Tam mne překvapily dvě věci – že tam bylo mnoho dívek a žen v hledišti, a potom jak pěkně se k nám chovali. Zvali nás na panáka, pohostili nás, opravdu velmi srdečné chování, bylo to hodně příjemné.

A co mezinárodní zápasy. V 90-tých letech jsme je hrávali, jezdil jsi?

Samozřejmě! Byl jsem ve Vadúzu, byl jsem v Kodani, kam jsme dojeli v pořádku vlakem a nestrávili tak jako autobusový zájezd noc na trajektu . A byl jsem i dvakrát na Intertotocupu – v maďarském Debrecínu a taky na předkole s CS Hobscheid v Lucembursku. To byl taky výjezd… Byl jsem právě s kamarádem ve Francii, kde probíhalo mistrovství světa, a domluvili jsme se, že se setkáme na pařížském Náměstí Svornosti s Čertem. To se povedlo, podotýkám bez mobilů a internetu, prostě platilo, co se řeklo. A jeli jsme vlakem do Luxemburku. Tam jsme složitě, i díky jazykové bariéře, zjišťovali vůbec místo utkání. První stadion, na který nás místní lidé poslali, nebyl ten pravý. Takže následovalo další pátrání, cestování vlakem a nakonec pochod snad10 kilometrů, na jehož konci nás čekal ten správný stadion a tak jsme nakonec náš zápas ještě s asi dvěmi dalšími fanoušky, kteří dorazili z Hradce autem, viděli.

Považuješ vítězství v poháru za svůj nej fanouškovský zážitek?

Ano, a moc bych si přál něco takového ještě zažít. Hradec těch trofejí nevyhrál ve své historii mnoho. A bylo by výborné zažít tu euforii znovu, moci vyrazit na zápas někam za hranice, fandit Votrokům v utkání s respektovaným soupeřem na pěkném stadionu.

Kolik zápasů Hradce dokážeš dnes navštívit? Přece jen ta Olomouc není vedle Hradce.

Něco v Hradci, všechno na Moravě, nějaká ta Praha, 10 zápasů určitě v sezóně vidím. Dokud jsem bydlel v Kostelci, jezdil jsem prakticky na všechny zápasy, včetně pohárů a přípravy. Když jsem jednou nejel na Benešov, tak jsem ležel doma v horečce půo fotbalovém výjezdu do Nizozemí s reprezentazí, jen to mě mohlo udržet doma, jinak jsem jezdil prostě pořád. Byl to tehdy v celé sezóně jediný zápas Hradce, který jsem neviděl.

Jsi Olomoučan, co ty a Sigma? Chodíš se dívat na její utkání? A v čem je to pro tebe stejné či jiné oproti zápasům Hradce?

Já tam chodím nejčastěji pracovně, protože dělám pro noviny jako fotograf. Sigmě i přeju, ať hrajou poháry třeba, ale není v tom to klasické fanouškovsé srdíčko, nefandím, jdu se prostě podívat na fotbal.

V Hradci chodíš do kotle, když dorazíš ?

Jasně, jednoznačně.

A co atmosféra, proti tvým mladým létům, je tam změna?

Je to hrozně jiné. Já chodil do kotle tak hodinu před zápasem, aby měl člověk dobrý flek. Byly plné většinou skoro dva sektory, skandovalo se, fanatismuz. Zpíval se jen jeden chorál – Okolo Hradce. Počty v kotli i na stadionu byly vyšší než dnes.  Na Spartu nás jelo vlakem přes 300 lidí. Teď je zase víc chorálů, kluci se snaží. Ta doba je celkově prostě jiná, ta změna není jen u fotbalu a tak to beru.

Máš nějakého oblíbeného hráče mezi Votroky?

Jednoznačnou jedničkou je pro mne kanonýrská legenda Pavel Černý. A v současném kádru se mi líbí hra Šislera.

Jak jsi spokojený s dosavadním průběhem? Bod v Příbrami, týdne před tím prohra doma s Budějkama…

Výkony nejsou moc dobrý. Fandí se dobře, alespoň tehdy, když jsem byl. Ale hrajeme nějak ustrašeně. Přitom se mi zdá, že hráčí se snaží, ale nejde to. Sám nevím proč.

Vyjde to snad dnes na Slávii. Jak ten zápas tipuješ?

Věřím ve 3 body, moc je potřebujeme.

A budeš na stadionu?

Ano, chci přijet a zafandit.

Poslední obligátní dotaz – co bys popřál Votrokům a jejich klubu?

Nejdůležitější je nová Arena = více repektu pro náš klub = přiliv sponzorů = více peněz na kvalitní kadr…..

Díky za rozhovor

Fanda Řehounek